Naposledy jsem psal roční finanční report v roce 2021, kdy jsem řešil primárně příjmy, výdaje, spořicí míru, grafíky atd. To jsem byl ještě myšlenkově zaťatej ve FIRE, ale od té doby se ledacos změnilo. Přemýšlel jsem tedy, jak tento report pojmout, aby to zároveň odpovídalo mým prioritám (= ne jaké % zhodnocení mělo naše portfolio, ale spíš jak žít Rich Life život) a zároveň to bylo aspoň trochu přínosné. Proto se budu věnovat investicím jen vcelku okrajově a víc prostoru dostane samotné žití života a další úvahy.

Struktura portfolia/majetku

Aby tady ale přecijen alespoň nějaký graf byl, vyrobil jsem krásně barevný koláčový graf (což je nejhorší možný typ grafu) struktury našeho majetku ve dvou podobách – bez započítané hodnoty primárního bydliště (= nemovitost určená na naše bydlení) a se započítanou hodnotou primárního bydliště. Způsob první odpovídá více standardnímu pohledu na investiční portfolio, druhý pohled zase podává přesnější pohled na náš celkový majetek.

Stručně popíšu, co obsahují jednotlivé kategorie:

• Hodnota nemovitostí – hodnota našeho mini-domu ve Vodochodech, který aktuálně pronajímáme
• Finanční rezerva – hotovost na běžných a spořících účtech
• Úspory na bydlení – spoření na vybavení nového bytu, který budeme příští rok finalizovat + Big Life Changes fond (oboje na Portu na investičních účtech s rizikovostí 6 a 9)
• Akcie na důchod – účty u brokerů, DIP, nějaké akcie v bance, důchodové spoření atd.

Viděno tímto makro pohledem se to jeví jako dost konzervativní alokace (hodně hotovosti a úspor na bydlení) a je to tak – řešení bydlení je teď náš primární cíl, do investic proto proudí poměrně menší část našich měsíčních přebytků.

V rámci akcií investujeme klasicky pasivně do ETF na S&P500 + vlastním pár jednotlivých titulů z mé stockpickingové historie (hodně Tesly, jedna akcie Applu a pár dalších). Chtěl jsem dát dohromady i strukturu akciového portfolia jako celku, ale tím, že ho máme rozložené mezi několik účtů, musel bych na to využít nějakou aplikaci třetí strany (např. Sharesight nebo Simple Portfolio), která by všechny účty spojila do jednoho, ale nepovedlo se mi to za více než hodinu zprovoznit, tak jsem to radši vzdal. Není to zas tak důležité v tuto chvíli.

Po započítání hodnoty primárního bydliště (přičetl jsem zaplacenou zálohu na nový byt, který se aktuálně staví a hotový bude v příštím roce) se pouze nepřekvapivě ještě více zvýšila hodnota nemovitostí a přesáhla 50 %.

4 klíčová čísla

Tuto část jsem si vypůjčil od Ramita Sethiho, který říká, že je potřeba sledovat pouze 4 čísla, abyste věděli, jestli jste na tom dobře.

Fixní náklady – 26 %

Fixní náklady (nájem, jídlo, náklady na auto atd.) tvoří aktuálně 26 % našich příjmů, což je hluboko pod úrovní 50-60 %, kterou doporučuje Ramit. Je to samozřejmě dáno našimi vyššími příjmy, ale i tak to beru jako znak toho, že je naše finanční situace dost stabilní.

Úspory – 32 %

Úspory aktuálně tvoří netypicky velké procento – 32 % – což je dáno naší životní situací. Přebytky primárně spoříme na doplatek a vybavení našeho bytu, který bude hotový v roce 2026, a také do Big Life Changes fondu, protože trošku tuším, že to nebude ještě byt finální.

Investice – 13 %

Kvůli řešení vlastního bydlení netvoří investice jako takové příliš vysoké procento našich příjmů, ale stále se držíme nad doporučovanými 10 %, takže za mě dobrý. Beru to tak, že aktuálně je primární řešení bydlení – až bude vyřešené, téměř veškeré přebytky přepneme do investic, takže se procento zásadně zvýší.

Guilt Free – 29 %

Toto číslo nesleduji přesně, tak jsem ho spočítal jednoduše jako to, co zbylo po odečtení předchozích kategorií.

Fáze života – Independence / Freedom

Pro ještě větší životní kontext mi přišlo zajímavé uvádět zde i to, v jaké fázi života podle knížky The Value of Debt se právě nacházíme. Fáze jsou podle ní tyto:

1. Launch (majetek menší než 50 % ročního příjmu)
2. Independence (majetek v hodnotě 50-200 % ročního příjmu)
3. Freedom (majetek 2-5x vyšší než roční příjem)
4. Equilibrium (majetek >5x vyšší než roční příjem)

Dle tohoto dělení se nacházíme někde na přelomu fází Independence a Freedom. Nepočítám přitom s hodnotou firmy, tu vedu odděleně od našich rodinných financí.

Nejlépe vynaložené peníze

Možná to bude znít divně, ale utrácet smysluplně peníze, se musí umět. Je to skill jako každý jiný. Samotné utrácení problém není, problém je ta smysluplnost. Snažím se v tomto ohledu dělat postupné kroky a utrácet víc vědomě, zároveň bez výčitek (dle definice guilt free spendingu). Proto bych tu chtěl vyjmenovat pár věcí, jejichž nákup rozhodně nelituju s tím, že to třeba někoho může inspirovat.

• 2x lístky na MS v hokeji – nejsem sice velký hokejový fanda, ale mám takové lidi ve svém okolí. Proto jsem jednou s sebou vzal zapáleného kamaráda a podruhé svého bráchu. Lístky sice stály dost, trošku jsem se cukal, ale takhle zpětně toho rozhodně nelituju – cena zapomenuta, zážitek přetrvává.
• Podzimní chalupa s kamarády – poslední dobou mi největší radost dělá, když se můžu potkat s kamarády, protože těch příležitostí není tolik, jak každý bydlíme jinde. Proto jsem na podzim uspořádal (a zaplatil, i když to nebylo nutné) víkendový pobyt na chalupě pod Ještědem, kde jsme se mohli potkat a delší dobu (tzn. víc než obligátní 2 hodiny) spolu pobýt.
• Vzdělávání (roční kurz leadershipu od Soul Adventure, retreat Mág a členství ve ScaleUp Boardu) – pro mě hrozně důležitá a přínosná věc. Výdaje na vzdělávání jsem si dokonce ve svém Excelu na sledování výdajů začal značit jako investice (tedy nikoliv výdaj/náklad).
• Apple Studio Display – nejdražší materiální věc, kterou jsem si letos koupil. Ale koukám do ní každý den v práci a ta kvalita a design mi prostě dělá radost.
• Květinové předplatné – pokud chcete být lepšími manžely, ale zároveň vás nenapadne čas od času jen tak koupit kytku, je květinové předplatné skvělá věc. Může být buďto pravidelné, nebo si jen předplatíte určitý počet kytic a pravidelně uděláte manželce velkou radost.
• Membránová bunda Fjallraven – outdoorového vybavení mám spoustu, ale většinu jsem si koupil ve svojí tzv. první outdoorové vlně, kdy jsem ještě moc nevěděl, co dělám, a nekupoval s rozmyslem. Jak už ale všechno mám, můžu si v jednotlivých kategoriích kupovat to, co bych opravdu chtěl, tu ideální věc. Tahle membránová bunda je toho příkladem, protože kromě toho, že je skvěle funkční, taky dobře vypadá, což rozhodně není samozřejmost.
• Obrazy ze 100ks.cz – rád bych měl na stěnách umění, ale mezi shitem z IKEA a originály slavných umělců je dost velká cenová propast. Tisky ze 100ks.cz tuto propast dobře zaplňují – můžete si u nich koupit kvalitní tisk obrazů od česko-slovenských umělců. Už mám tři.

Změny v myšlení

Přehnaně velká rezerva na účtu

V některých momentech jsou osobní finance více o psychologii než o chladné racionalitě. Proto mi dává smysl mít na svém primárním běžném (neúročeném) účtu přehnaně velkou finanční rezervu, i když to není optimální z hlediska výnosu. Ale ten pocit, že nemusím ani náznakem před žádným nákupem kontrolovat stav na svém účtu a přemýšlet nad tím, jestli platba projde, je k nezaplacení. Velká a likvidní finanční rezerva zároveň umožňuje využít příležitosti, když se zrovna naskytnou – například plavba na Antarktidu na poslední chvíli.

Big Life Changes fond

O Big Life Changes fondu jsem už psal v minulém článku, zjednodušeně řečeno je to střednědobé spoření (horizont 5-10 let, na investičním účtu u Portu s méně volatilní alokací portfolia) bez zatím známého účelu. Pro nás ten účel pravděpodobně bude vlastní bydlení, případně nákup jiné nemovitosti. Dobré na tom je, že umožňuje opravdu striktně držet dlouhodobou strategii na našich důchodových investičních účtech a opravdu na nich nikdy neprodat.

Alokování přebytků

Další otázka, se kterou jsem bojoval a o které jsem psal v minulém článku – jak rozdělovat přebytky na jednotlivé účely (tvorba rezervy, investice na důchod, Big Life Changes fond). Samozřejmě bych to mohl udělat tzv. podle oka, ale to je mému optimalizačnímu já proti srsti. Takže stále dodržuju proces z knihy The Value of Debt, kdy jednoduše řečeno dávám největší část přebytků tam, kde je největší mezera mezi aktuálním a cílovým stavem. Více je to vysvětleno v předchozím článku.

Cena jednoduchosti (Portu vs IB)

Pokud jste přečetli alespoň pár dobrých článků nebo viděli pár videí o osobních financích, určitě jste narazili na problematiku výše poplatků a jejich ohromný vliv na výkon portfolia v dlouhodobém horizontu. Což je určitě pravda. Je dobré o tom mít pojem, vědět co jsou vstupní poplatky, poplatky za správu a kolik vás budou stát v delším horizontu. Pravděpodobně pak začnete investovat sami přes brokera typu Interactive Brokers, FIO, Degiro, Trading212 apod. Pokud jste počítačově zdatní a máte velkou motivaci, pravděpodobně si dokážete i nakoupit první ETFko. Ale upřímně je to pro běžného smrtelníka šíleně složité. A i mě to začíná otravovat.

Nechci se totiž investování věnovat nijak aktivně – chci investovat pravidelně, sedět na rukách a ideálně nešpekulovat. Aktuálně máme část peněz na Interactive Brokers a část na Portu a musím říct, že jak jsem zpočátku nechápal, co na tom Portu spousta lidí vidí, už to chápu. Ta jednoduchost je k nezaplacení. Založím si investici, nastavím rizikovost a pak už jen pravidelně jednoduše posílám peníze na daný účet a nic neřeším. V aplikaci vidím jednoduchý graf, jak jsem na tom, po konci roku si jednoduše stáhnu podklady pro daně. Prostě pohoda. Stojí to sice asi o 0,5 % víc než nákup akcií napřímo, ale čím dál tím víc mi přijde, že to za tu jednoduchost stojí.

Konec materialismu

Jak jsem byl dlouho proslulý tím, že si kupuju hodně věcí a často zbytečně (dědictví z rodiny), tak se mi to poslední dobou dost překlápí. Už si prostě nemám co kupovat. Samozřejmě to neznamená, že bych si nekupoval nic. Jen už to pro mě není tak důležité a o dost větší část mých výdajů tvoří zážitky/aktivity spíš než materiální statky. V některých oblastech utrácím pořád docela hodně, ale jsou to oblasti, které mi prokazatelně dělají radost a kde nákupu téměř nikdy nelituju. Jde o knížky, zelený čaj (50g za 500 Kč pořád docela bolí) a oblečení.

Kromě toho se snažím víc utrácet za zážitky, ideálně i s kamarády. Takto v létě pravidelně pořádám svoji oslavu narozenin, na podzim jsme byli na chatě s kamarády a se ženou kromě standardní dovolené na několika prodloužených víkendech. Mám tam ještě mezery, mohl bych do toho šlapat víc, ale to přijde.

Tyto Vánoce jsme dokonce v rodině dospěli k pro mě dost nečekanému prozření (jsme historicky na dárky hodně zatížení) – že si příští Vánoce nebudeme mezi dospělými dárky dávat žádné, jenom dětem. Před Vánoci budeme mít větší klid, ušetříme nějaké peníze a nebudeme si navzájem dávat věci, které nejsou úplně to přesně ono. Jsem zvědavý, jestli to příští rok vydržíme.

Úvahy do budoucna

Různí investiční influenceři se předhánějí v tom, kdo bude mít lepší predikce do budoucna. Já žádné predikce nemám, protože tomu nerozumím a nechci tím trávit čas. Jediné, co selským rozumem vidím, je hodně drahý index SP500 a nestandardně dobré letošní výnosy. Pokud historie a statistika funguje, měly by v příštích letech být spíše nižší (regression to mean). Proto mi samozřejmě v hlavě hlodají myšlenky typu, jestli nemít spíše více hotovosti, nepočkat na nějaký pokles atd., ale to je všechno o časování trhu. Které většinou nedopadá moc dobře. Takže zatím nakupuju stále a když příští rok index o 30 % poklesne, aspoň budu nakupovat za levněji…